Můj týden na Voleveči /Jak jsme se poznali s Chladem
Sem bych měla napsat něco o tom jak jsme se poznali a jak jsem strávila týden na Voleveči
Bylo to v červenci kdy jsem jeli k maminčině tetě a strýci.Strejda je veterinář, proto jsem se tam strašně těšila a navíc mi slíbil ,že mi sežene nějaký výcvik na koních.Vědělam jsem kam pojedu ,protože jsem tam byla už minulý rok ,ale jen na jeden den.Konečně jsem dojeli a patřičně se uvítali ,pověděli jsme si všchno co se za tu dobu kdy jsme se neviděli událo atd.Druhý den ráno jsem se oblékla do jezdeckého a stýc mne odvezl na velký statek v Košovicích - Jk Voleveč.S paní Lenkou(majitelkou) jsem se seznámila už minulý rok a ,když mne seznámila s personálem ,provedla mne celou stájí ,až jsme se nakonec zastavili u boxu umístěném uprostřed budovy.Stál v ní středně vysoký,velmi ,velmi tmavý hnědák.Jak jsem se o minutku později dozvěděla ,jmenoval se Chlad a byl to plnokrevník dovežený z Ruska a měl ho tam ustájený nějaký pan Jeřábek'.Na tomto koni prý budu trénovat.Koně jsem si připravila a vyvedla ho na jízdárnu a připojila se ke skupině dětí , které tam byly na táboře.Jel býječně , opravdu byl skvělí.Po jízdě jsem se o něj jak se patří postarala a potom se jentak toulala po stájích.Kolem 4 hodiny se pro mne strejda zastavil a jeli jsme do jeho ordinace ve Voticích.Zbytek dne byl také výtečný ovšem nedokázala jsem na něj přestat myslet.Druhý den už brzy ráno jsem čekala přirychtovaná.Nemohla jsem se dočkat až zase budu v jeho boxu ,až ho zase uvidím.Den to byl stejný jako ten první akorát jsem se ve stáji cítila už skoro jako doma.Třetí den jsem si Chlada moc neužila.Tedy jela jsem na něm ,ale jen chvilku ,protože začalo pršet a nám se tak přerušil tréning.Když déšť ustal , znovu jsme nasedlali koně a hurá zase ven.Tentokrát jsem ,ale jela na Julče, kobylce s bílou hvězdičkou.A potom na Vendovi.Nic mi ale nezabránilo abych trávila zbytek času na Voleveči v Chladově stání.Až zase přijel strýc a já se musela rozloučit.Čtvrtý den jsem jela na vyjížďku na Julče,bylo to krásné.Cválali jsem po louce.Ke konci vyjížďky ,ale Julinka začala zlobit a to nevěstilo nic dobrého skončilo to tím ,že se splašila ovšem neschodila mne.Ještě ten den ,kdy jsme si s paní Lenkou povídali jsem se dozvěděla že se Chlad bude prodávat a právě v tomhle byl plamýnek naděje.Už nějaký čas totiž pro sebe sháním koně a když se bude prodávat...Když jsem to doma všem povyprávěla ,maminka mi tedy tento návrh schválila a přišla se na mne a na Chlada poslední den podíbat.Svítilo slunce ,ale přesto foukal mírný větřík ,Chládečkovi vlála hříva jako princeznin závoj a nádherně jsme si spolu zacválali .Naposled ???Poslední den kdy byly na Voleveči závody se na nás přijel podívat i táta a když slišel oč jde pousmál se a řekl tak si od paní (Lenky) vezmeme kontakt na toho pána co mu Chlad (ZATÍM), patří..Pán byl moc milý a vysvětlil nám proč vlastně Chlada prodává.Dohodli jsem se že se kolem 25. srpna v Košovicích sejdeme a vše probereme .Pokud by to klaplo tak bychom si chlada v září na moje narozeniny odvezli.Držte mi prosím palce ať to dobře dopadne
JULINKA (krésně se na tobě cválá princezno)
chládek (,miluju tě kopejtko moje zlatý)